Okolí
Rozsáhlé části pohoří Šumavy byly v roce 1991 vyhlášeny za národní park. Mezi třemi národními parky České republiky je Národní park Šumava svými 69.030 ha parkem o největší rozloze.
Společně se 13.100 ha plochy sousedního německého Národního parku Bavorský les zaujímá přesto jen zhruba třetinu plochy nejrozsáhlejšího středoevropského lesního komplexu Šumavy a Bavorského lesa. V roce 1963 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava o rozloze 163 000 ha.
Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor ležící v nadmořské výšce 1456 metrů v Bavorsku jihozápadně od městečka Bavorská Ruda. Se svými 1378 m.n.m. je nejvyšším vrchem na českém území Plechý. Nachází se na česko-rakouské hranici jihozápadně od Nové Pece.
Pohoří Šumava dosahuje délky 110 km, šířky až 20 km a 35 km i se Šumavským podhůřím. Plošná výměra Šumavy činí 1671 km čtverečních, čímž patří mezi naše plošně nejrozsáhlejší pohoří.
Antýgl
Bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století. V letech 1523 - 1818 zde stávala malá sklárna na duté sklo a pateříky (korále na výrobu růženců). Zpočátku měla sklárna jen jednu vanu („ein Tiegel“ - v nářečí „an Tigel“). V pozdějších dobách zde byl i zájezdní hostinec.
Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Rozložité stavby z 18. století mají polovalbové šindelem kryté střechy, štíty s vyřezávaným bedněním či se skládanou lomenicí. Typickou pro královácké dvorce je kaplička a zvonička.
Zde a v okolí Antýglu se odehrává děj románu Karla Klostermanna „V ráji šumavském“.
Jezerní slať
Jedná se o známý mokřad v horském sedle mezi Kvidou a Horskou Kvildou, název má podle malého a dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. Rezervací byla slať vyhlášena v roce 1933, v roce 1969 pak byla rezervace rozšířena na 109 ha.
V místě najdeme i dvoupatrovou vyhlídkovou věž, odkud je pěkný pohled do rašeliniště. Od rozhledny se můžete vydat dále po dřevěném chodníku asi ještě 400 m a nahlédnout do rezervace.
Slať odvodňuje Hamerský potok do Vydry a Kvildský potok do Teplé Vltavy. Pravá část je uměle odvodněná a zčásti odtěžená, těžba zde byla ukončena v roce 1933 vyhlášením rezervace. Hloubka rašeliny je 2,5 m; nejvyšší mocnost pak 7,5 m.
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk je typickou dominantou krajiny horního Pootaví. Vypíná se na lesnatém výběžku hory Žďánova asi 3 km severně od Kašperských Hor.
Svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Hrad byl stavěn v letech 1356 – 1361 z rozkazu Karla IV. k ochraně zemské hranice, Zlaté stezky, zlatých dolů a rýžovišť. Podle Karlovy listiny z roku 1361 měli být držitelé hradu rovněž vykonavateli správní a soudní pravomoci v Prácheňském kraji. Budování hradu řídil po administrativní stránce Vít zvaný Hedvábný, vlastním realizátorem stavby byl však patrně Michael Parléř, údajně bratr věhlasného architekta svatovítské katedrály.
Kašperk je příkladem nového hradního stavitelství 14. století. Hranolové věže se připojují na obou stranách k paláci a tvoří s ním nedílný celek, chráněný již přímo vnějším opevněním.
Pustý hrádek situovaný cca 400 m východně od hradu je předsunuté opevnění vybudované pravděpodobně v 15. století.
Hrad Rabí
Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách. Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. Po krátké držbě jinými rody koupili v roce 1570 rabské panství Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 koupili Rabí Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhořel, zvolili za své sídlo Žichovice, načež hrad začal pustnout. Částečnou asanaci, bohužel však spíše amatérskou, provedl Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, který hrad získal za symbolickou cenu 1 Kč v roce 1919. Dnes je hrad národní kulturní památkou.
